Cílem totiž bylo získat samopal, používající silnější ráži (.40 a .45) s vyšším zastavovacím účinkem. Jenže při střelbě dávkou nebyla zbraň ovladatelná a tak se kadence snížila do té míry, že se UMP stalo samopalem s jednou z nejnižších kadencí na trhu – 600 ran za minutu u UMP45. Dost ale o ostré zbrani. Co airsoftové verze?

Trochu airsoftové historie, prosím...

Airsoftových verzí existuje několik. Až jsem se sám divil, kolik jich vlastně znám, ačkoliv tuto zbraň na bojišti záhlednu jen zcela výjimečně. Většina verzí UMP je postavená na mechaboxu verze 3 pro G36 nebo jen mírně upraveného. První verze UMP se objevila od značek STAR a G&G v roce 2005. Můj bratr měl verzi přímo od STAR. Těžko říci, zda měl smůlu, ale byla to přesně ta zbraň, která buď fungovala skvěle, nebo měla neustále nějakou poruchu. Asi nejvýraznějším problémem bylo málo místa pro baterii (připomínám, že Li-Pol baterie jsme v roce 2005 neznali) a vyšší cena. Pokud vím, verze od G&G měla srovnatelné vizuální zpracování, ovšem nižší cenu a STAR navíc nebudil důvěru, neb to byla údajně, ovšem to se mi nepodařilo potvrdit, první elektrická zbraň od STAR. Ono ani G&G nebylo nijak slavné, ale přeci jen už za sebou mělo pár výrobků. Vizuálně bylo STAR UMP podařenější, ale G&G UMG zase spolehlivější. Je jasné, že musela přijít rychle nějaká čínská kopie. A to konkrétně značky Double Eagle pod označením DE M89. V praxi to byla levná kopie G&G UMG. No, nebylo to nic hvězdného. Ale i serióznější značky se pustily do svých modelů, i když lze jen těžko říci, zda nešlo jen OEM výrobu pro danou značku. Například Classic Army UMC. Prakticky neznámá zbraň, která ničím nezaujala, protože výrobce si nedal práci ani s pěkným zpracováním zásobníků. Rok 2009 byl ve znamení reedice STAR UMP, ale tentokrát pod hlavičkou značky ARES. V roce 2012 ale vstupuje do hry UMAREX, který vlastní licenci H&K, a ten si u S&T nechává vyrábět svojí verzi. Levně vyhlížející elektrika je překvapivě spolehlivá, má rychlovýměnu trnu a stále se vyrábí, i když vizuálně není až tak úžasná jako předchozí modely.

Asi nejsofistikovanějšími verzemi UMP je plynová blowback verze z roku 2013 od VFC, licencovaná Umarexem a ARES UMP 2016 s elektrickým blowback mechanismem. Tyto dvě zbraně jsou asi těmi nejzajímavějšími UMP na trhu, přestože nemohu moc říci ke jejich praktické funkčnosti a spolehlivosti.

Nicméně já dnešní povídání věnuji právě verzi od S&T, kterou distribuuje Umarex.

Elektrická Umarex H&K UMP dorazí v kartonové krabici černé barvy a výrazným červeným logem Heckler & Koch. Uvnitř je v kartonovém výlisku uložena zbraň s jedním zásobníkem, LL tyčová NiMh baterie 8,4V/1100mAh a jednoduchá nabíječka. Nechybí ani návod ve čtyřech jazycích.

Při vyjmutí zbraně z krabice mě zaujalo mnoho věcí, né všechny ovšem pozitivně. První věcí byl celkový vzhled, částečně způsobený designem ostré předlohy. Ten není nijak oslňující a víceméně odpovídá ceně. Zbraň působí plastově a je znát, že se jedná o levnější elektriku. Že je z plastu, to až tak nevadí, protože i ostrá verze je v podstatě plastová, podobně jako G36. Mým problémem jsou použité plasty, které bez ohledu na to jak jsou odolné, nejsou hezké. Je to dáno zdrsněním jejich povrchu, díky kterému bude zbraň na omak příjemnější než hladký povrch, ale bude vypadat lacině. A nijak tomu nepomáhá hranatý vzhled zbraně, plný ostrých úhlů. Celkové vzezření této zbraně je hrubé. Také mě trápí trochu výraznější linka po lití z formy. Na stranu druhou, nemohu si nevšimnout, že jinak je zbraň čistě provedena. Nikde žádné škrábance či odřeniny, nebo nějaké špatné lícování. Paradoxně na můj vkus nevzhledný zdrsněný povrch plastů lépe brání poškrábání zbraně. Je zcela reálné, že i po roce použití bude vaše UMP vypadat stejně, což se o hladkých plastech jiných levnějších zbraní říci nedá. Potěšující též je, že ergonomie je více než dobrá a kdybych se měl rozhodovat mezi MP5 a UMP, volil bych UMP. Jinak je celková délka zbraně 45 – 68 cm a váha pak 1,8 kg, což je nízká hmotnost. A právě nízkou hmotnost a kompaktní rozměry ocení hlavně mladší hráči. Ale podíváme se blíže.

Celá zbraň je v podstatě sestavena ze dvou hlavních dílů. Pouzdro závěru a spodní díl se zásobníkovou šachtou a rukojetí jsou důmyslně sestaveny podobně jako G36. Stačí jeden čep a obojí lze od sebe pohodlně oddělit.

Horní díl zbraně, tedy pouzdro závěru přecházející přes hlaveň, je vyrobeno z jednoho kusu. Černý jednolitý povrch má zdrsnění, které jsem popisoval výše. Tvary jsou hranaté, byť se zaoblenými hranami. Na pravé straně najdeme kovové výhozí okénko, které ukrývá regulaci hop-up mechanismu, na levé straně pak originální ražení H&K, včetně veškerých značení, čísel a nápisů. Díky plastovému tělu může být toto ražení provedeno přímo do zbraně a nemusí být laserováno. Tedy vyjma sériového čísla. Na levé straně je i natahovací páka závěru, nicméně je nepohyblivá a jedná se jen o imitaci. Což je trochu škoda. Nechybí samozřejmě ani mířidla. Neseřiditelná muška a seřiditelné hledí.

Nepohyblivá imitace natahovací páky mě hodně sklamala.

Co na zbrani nechybí a čeho je dost, jsou montážní lišty. Najdeme tři na předpažbí a pak jednu na horní části pouzdra závěru. Všechny dost dlouhé na to, aby na ně bylo možné uchytit téměř cokoliv. V přední části spodku zbraně jsou také oka pro popruh. Předpažbí také ukrývá vnější hlaveň, která je plastová a nemá žádnou montáž či závit na tlumič. Pokud jsem se dobře díval, měla by být pevně uchycená v horní části těla.

Spodní díl je proveden stejně jako horní, co se zpracování týče. Pažbička má nicméně pravidelné zdrsnění pro lepší úchop a to i na hřbetu. Lučík je integrovaný s kovou spouští. Nechybí ani oboustranný přepínač režimu střelby ve stylu MP5. Oproti reálné verzi má jen tři polohy, tak jak jsme na to z airsoftu zvyklí, tedy jednotlivé rány, dávku a zajištěno. Přepínač přecvakává zcela bezchybně a bez velkého odporu. Přesto vždy poznáte kdy jste ve správné pozici. To mě mile překvapilo. Naopak mě trochu mrzí další imitace ovládacího prvku, konkrétně páčky záchytu závěru, která je taktéž nefunkční a nepohyblivá. Pak je tu zásobníková šachta s mohutnou pojistkou zásobníku.

Zásobníková šachta by obvykle nestála za řeč, ale v tomto případě jsem přišel na jednu drobnost. Když jsem se pokoušel vložit zásobník, nešel zacvaknout. Bohužel zobáček v šachtě na kuličky zásobníku se občas opírá o vyústění hop-up komory a je tedy při nabíjení nutné zásobník jen čistě nezasouvat do šachty, ale lehce tlačit i pod úhlem směrem k pojistce, aby si sedl. Jinak ho prostě nezaložíte. Bohudík, jakmile zacvakne pojistka, drží zásobník jako skála a bezchybně podává.

Kromě těla zbraně nesmíme opominout též pažbu. Ta je sklopná a nelze ji nijak seřídit. Na první pohled přijde trochu kratší, ale když máte na sobě výstroj, nijak vám to nepřijde. Je samozřejmě plastová, včetně plastové patky bez zdrsnění a nechybí ani oka na popruh. Samozřejmě můžete pažbu sklopit, stejně jako je tomu u G36, včetně stejné plastové pojistky.

Při sklopení se vám odhalí okénko pro vkládání baterie. Zde musím konstruktéry pochválit, protože i když je škoda, že natahovací páka je imitována, tak se tím vytvořilo v horní části těla dost prostoru pro baterii a to nejen pro základní 8,4V ale i pro 9,6V baterii. Konektor pro připojení je malý Tamiya.

Zásobník je vyroben z plastu, je dost rozměrný a má naznačené imitace nábojnic. Je to vysokokapacitní točák na 420 ran. Funguje dobře, jen kolečko na natáčení nejde úplně plynule a nepomáhá tomu ani fakt, že je utopeno v patce zásobníku. Ale zase se člověk nemusí bát, že když si zbraň opře o zásobník, že by si kolečko nějak poškodil, či se mu dostaly do zásobníku nečistoty.

Osobně bych ještě zásobník rozebral a hned ty imitace nábojů nabarvil, ať to nějak vypadá.

Vnějšek není moc zajímavý a vnitřek se také řadí mezi sériový průměr. Mechabox verze 3 je mírně upravený s rychlovýměnou pružiny. Vypadá vcelku bytelně a pěkně proveden, co se zpracování týče. Kovová kluzná ložiska 6 mm a bronzový válec v červené barvě. Další díly jsou taktéž základní, tedy základní píst s protitlakou plastovou hlavou, hlava válce s kovovým nosem, zátěžová kola a krátký motorek. Prostoru pro vylepšení je tedy dost, ale i na této sestavě vše funguje dobře. Opomněl bych zmínit ještě plastovou hop-up komoru, která drží základní bronzovou hlaveň opět v červené barvě. Výsledný výkon je 110 m/s s 0,20g kuličkami a to na základ není až tak hrozné.

Takže jak zhodnotit tenhle kousek? Je to levná zbraň, která však svůj účel plní. Za nízkou cenu máte originální model s odolným mechaboxem, který má upgrade potenciál. Vnější provedení není z nejkrásnějších, ale pořád ucházející a z nějakého důvodu mám pocit, že bude ideální pro vnější úpravy, různé nástřiky a kamufláže. A reálné ražení vždy potěší. Podle mě ideální zbraň do začátku, s jednoduchou rozborkou a dobrými parametry. Je to cenově dostupná zbraň na střílení, nikoliv do vitrínky.

Umarex H&K UMP lze pořídit na Bohemia Air Soft za 3871 Kč nebo s dekorační slevou 300 Kč.